Černé pondělí

Dnes jen krátce…
…den začal celkem obyčejně ale jen do té doby, než mě přes cestu přeběhla černá kočka…

Nejsem sice pověrčivý ale jakmile jsem zahlédl onu černou kočku, která si to šinula přesně přes mojí cestu, byl jsem malinko obezřetný. Do práce jezdím na kole a to jste jednou nohou stále v márnici 🙂

Nakonec se nic tak zvláštního nestalo (pro mě a mé blízké) ale pro spoustu lidí byl dnešní den opravdu, né moc dobrý.

Nejprve mi přítelkyně napsala sms, že se před jejím oknem v práci vybouralo auto s motorkářem (skútr). Není to sice nic hezkého ale to se prostě stává dnes a denně, bohužel. Toto bych ještě asi přešel bez nějakého většího povšimnutí. Dotyčné osoby jsem neznal a nehoda se nestala ani v mé blízkosti.

Zvrat ovšem nastal ve chvíli, když jsem jel odpoledne domů z práce. I já jsem dnes zahlédl bouračku. Byl to velmi zvláštní pocit. Bouračka se odehrála na přehledném místě a říkal jsem si, jak se tady může někdo vybourat. Viděl jsem ale jen jedno auto. Stálo směrem do křižovatky a v okolí žádné další auto nebylo.
Když jsem kousek poodjel, uslyšel jsem takový, až (pro mě) mrazivý zvuk. Uviděl jsem dívku. Stála u zaparkovaného vozu, na kraji vozovky, hlavu skloněnou v dlaních a jen naříkala – to byl ten zvuk.
Ihned jsem věděl co se děje. Ihned jsem si vzpomněl co se stalo mě. Ihned jsem si tu otřesnou situaci vybavil z paměti. Ihned jsem si uvědomil jaké já jsem měl ale štěstí, že jsem v tu chvíli nebyl sám. Ihned mi bylo té dívky velmi líto. Ihned jsem viděl její nabourané auto.
Stála tam, stála tam s hlavu skloněnou v dlaních, stála tam jen tak, uprostřed ničeho a já jen bezstarostně projížděl kolem.

Měl jsem zastavit? Měl jsem jí pomoci? Jak bude reagovat na neznámou osobu? Nevím, vše se stalo tak neuvěřitelně rychle a přitom pomalu. Člověk si dokáže uvědomit tolik věcí najednou, přitom nechce…

Po pár minutách jsem dojel domů, a v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem měl zastavit. Měl jsem jí říct, že to bude dobré, že jsou to jen hloupé plechy, měl jsem jí říct, že je dobře že se nikomu nic nestalo. Měl jsem… ale neudělal jsem.
Teď vím, že bych se zachoval jinak. A stejně tak vím, že jsem byl moc rád, když tenkrát byl se mnou můj kamarád Marek.

 

Tak, co asi závěrem?

Dnešní den začal jako každý jiný ale skončil neobyčejně a já si znovu uvědomil pár věcí, na které člověk rád zapomíná.

Těch pár ušetřeným minut nenahradí nic.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Auto - Moto, Cestování se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s